STANDARD BOXERA FCI – 144 |
ZEMĚ PŮVODU: Německo POUŽITÍ: společenský, služební pes a obranář KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena Sekce 2.1 – molosská plemena, dogovití psi Se zkouškou z výkonu |
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: |
Za bezprostředního předka boxerů se pokládá malý, takzvaný brabantský býkohryz. Tehdejší chov býkohryzů spočíval především v rukou myslivců, protože býkohryz sloužil hlavně k lovu. Jeho úlohou bylo uchopit zvěř štvanou psy a přidržet ji do příchodu lovce, který ji skolil. Proto musel mít pes co nejširší tlamu s široce postavenými zuby, aby se mohl důkladně zakousnout a aby mohl zvěř také dobře přidržet. Býkohryzové, kteří nesli tyto znaky, byli pro svoji úlohu nejvhodnější, a proto je majitelé také použili k chovu, který se dříve orientoval především podle činnosti a účelu použití psa. Díky tomu docházelo k chovatelské selekci, jež přinesla psa se širokou tlamou a vyhrnutým čenichem. |
CELKOVÝ VZHLED PSA: |
Boxer je středně velký, hladkosrstý, podsaditý pes krátké a kvadratické stavby těla a silných kostí. Jeho osvalení je suché, silně vyvinuté a plasticky vystupující. Jeho pohyb je živý, plný síly a ušlechtilosti. Boxer nesmí být nemotorný ani těžkopádný, nesmí být ani příliš lehký nebo chrtovitý. |
DŮLEŽITÉ PROPORCE: |
a) Délka trupu odpovídá kohoutkové výšce, trup je kvadratický, tzn. vodorovná linie dotýkající se hřbetu tvoří s kolmicemi, jež se dotýkají ramenního kloubu a vrcholu sedací kosti, čtverec. b) Hloubka hrudníku vůči kohoutkové výšce: hrudník dosahuje až k loktům. Hloubka hrudníku činí odpovídá polovině kohoutkové výšky. c) Délka hřbetu nosu vůči délce hlavy: délka hřbetu nosu se má k délce temene jako 1:2 (měřeno od špičky čenichu až k vnitřnímu koutku oka respektive od vnitřního koutku oka až k týlnímu hrbolu). |
CHOVÁNÍ A CHARAKTER (POVAHA): |
Boxer je pes pevných nervů, sebevědomý, klidný a vyrovnaný. Jeho povaha je mimořádně důležitá a je třeba jí věnovat starostlivou péči. Jeho příchylnost a věrnost pánovi a k celé jeho rodině, jeho ostražitost a neohro- žená odvaha při obraně osob i majetku jsou odedávna příslovečné. V rodině je nezáludný a otevřený, ale vůči cizím je nedůvěřivý; veselý a přátelský při hře, ale nebojácný, jde-li do tuhého. Snadno se vychovává díky své ochotě se podřídit, díky své energii a odvaze, své přirozené ostrosti a výbornému čichu. Díky své nenáročnosti a čistotnosti je současně příjemným a cenným partnerem pro rodinu, ale současně také výborným obranářem, společenským nebo služebním psem. Jeho povaha je čestná, bez falše a lstivosti, a to platí i do vyššího věku. |
HLAVA |
Hlava propůjčuje boxerovi charakteristický výraz, musí být v dobrém poměru s tělem a nesmí být ani příliš lehká, ani příliš těžká. Tlama by měla být co nejširší a mohutná. Krása hlavy spočívá v harmonickém poměru velikosti tlamy a mozkovny. Při pohledu z libovolné strany (zepředu, shora nebo ze strany) musí být tlama vždy v dobrém poměru s mozkovnou, tzn. nikdy nesmí být příliš malá. Hlava by měla být suchá, neměla by tedy vykazovat vrásky. Při zvýšené pozornosti psa se však přirozeně tvoří vrásky na temeni hlavy. Vrásky pro- bíhající od kořene nosu směrem dolů do obou stran jsou naznačeny vždy. Tmavá maska se omezuje na tlamu a musí se zřetelně lišit od barvy ostatních částí hlavy, aby výraz nepůsobil zasmušile. MOZKOVNA: OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY: |
KRK: |
Horní linie probíhá v elegantním oblouku od dobře vyznačeného týlu ke kohoutku. Měl by být značné délky, kulatý, silný, svalnatý a suchý. |
TRUP: |
Kvadratický. Trup stojí na silných a rovných končetinách. Kohoutek: Vyznačený. Hřbet: Včetně bederní partie krátký, pevný, rovný, široký a silně osvalený. Záď: Lehce sloněná, ploše klenutá a široká. Pánev dlouhá a zvláště u fen široká. Hrudník: Hluboký, dosahuje k lokti. Hloubka hrudníku odpovídá polovině kohoutkové výšky. Dobře vyvinuté předhrudí. Žebra dobře klenutá, ale ne sudovitá, dosahující daleko dozadu. Spodní linie: Probíhá v elegantním oblouku směrem dozadu. Krátké pevné slabiny lehce vtažené. Ocas: Nasazen spíše výš. Ocas ponechán v přirozené podobě. |
KONČETINY |
HRUDNÍ KONČETINY: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné, paralelně postavené a jsou silných kostí. Plece: Dlouhé a šikmé. Pevně spojené s hrudníkem; neměly by být příliš mohutně osvalené. Nadloktí: Dlouhé a uložené v pravém úhlu s lopatkou. Lokty: Nejsou příliš silně přitisknuté ke hrudníku, ani vybočené (odstávající). Předloktí: Svisle postavené, dlouhé a se suchými svaly. Přední nadprstí: Silné, dobře vyznačené, ale ne odulé. Tlapy hrudních končetin: Malé, kulaté, uzavřené; polštářky silné a tvrdé. |
PÁNEVNÍ KONČETINY: Velmi silně osvalené, velmi svaly pevné a plasticky silně vystupující. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné. Stehno: Dlouhé a široké. Úhel kyčelního kloubu a kolene pokud možno co nejméně tupý. Koleno: Ve volném postoji by mělo dosahovat co nejdále kupředu tak, aby se dotýkalo svislice spuštěné z kyčelního hrbolu k zemi. Bérce: Velmi svalnaté. Hlezno: Silné, dobře vyznačené, ale ne odulé. Úhel činí zhruba 140 stupňů. Tlapy pánevních končetin: Poněkud delší než přední tlapy, uzavřené; silné polštářky tlap se tvrdou kůží na polštářcích. |
POHYB: |
Živý a plný síly a ušlechtilosti. |
KŮŽE: |
Suchá, pružná, bez vrásek. |
OSRSTĚNÍ: |
VLASTNOSTI SRSTI: Krátká, tvrdá, lesklá a dobře přiléhající. Barva: |
VELIKOST: |
Měřeno od kohoutku přes lokty k zemi: Psi: 57 až 63 cm Feny: 53 až 59 cm |
HMOTNOST: |
Psi: nad 30 kg (zhruba při kohoutkové výšce 60 cm) Feny: nad 25 kg (zhruba při kohoutkové výšce 56 cm) |
VADY: |
Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky. Chování a povaha: Psi musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku. |